endecassilabo:
- jedenáctislabičný verš vzestupného rázu, u nás je doložen např.u Vrchlického
- obecně se jedenáctislabičný verš označuje termínem hendekasylab
- bývá někdy interpretován jako ženský blankvers, protože podobně jako blankvers má i vzestupný spád
- našel uplatnění v italské literatuře
senár:
- latinský název pro časoměrný jambický trimetr, tj. pro šestistopý jamb
- vedle daktylského hexametru to byl nejmnohotvárnější antický verš
- jeho doménou bylo drama
- do češtiny se překládá přízvučně (reflektuje se tedy jako dvanáctislabičný nerýmovaný verš jambického spádu)
alexandrín:
- doložen již v mladších chanson de geste (okolo r. 1100)
- typický verš francouzské tragédie
- rýmovaný sylabický dvanáctislabičný jambický verš vzestupného spádu se stálou střední dieresí (pauzou) po šesté slabice
- je- li rým ženský, verš má 13 slabik- za poslední slabikou následuje jedna slabika nepřízvučná
- poslední slabika před střední dieresí a poslední slabika verše má metrický přízvuk
- francouzský alexandrín je verš sylabický, do češtiny se reflektuje jako verš sylabotónický
- byla jím složena starofrancouzská Alexandreida- odtud má jméno, autoři Alexandreidy: Lambert le Tort a Alexandr de Bernay
- u nás byl alexandrín pěstován od 90. let 19. st. (Jaroslav Kvapil, Otokar Březina, Jaroslav Vrchlický)
- typické pro francouzský klasický alexandrín je střídání mužských veršů s ženskými zachovávají čeští básníci jen někdy
- psal v něm Molière, Pierre Corneille
