PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST, FUNKCE, PŘEDPOKLADY, TRESTNÍ ZODPOVĚDNOST

odpovědnost – 1, za budoucí chování, uvědomění si povinností a jejich důsledné plnění 2, retrospektivní chápání odpovědnosti za minulé chování, tedy jako odpovědnost za porušení povinností druhy odpovědnosti – politická, morální, vnitroorganizační, právní právní odpovědnost – nástroj zajišťování realizace právních norem; zpravidla chápána retrospektivně, coby nepříznivé důsledky minulého chování funkce pr. odpovědnosti: *preventivní – pod hrozbou sankce volí lidé chování v souladu se zákonem *reparační – náprava, kompenzace a odstranění vzniklé újmy, popř. satisfakce (za nemajetkovou újmu) *represívní – postih odpovědného subjektu v jeho majetkové či osobní sféře (výchovný charakter) objektivní předpoklady vzniku pr. odpovědnosti: *protiprávní jednání – tr. činy (společensky nebezpečné, výslovně zakázané), správní delikty (méně spol. nebezpečné), disciplinární delikty (interní), soukromoprávní delikty (odpovědnostní pr. vztah vzniká mezi rovnými subjekty, odpovědnostní povinnost má především reparační funkci) *protiprávní stav – fakticky vzniklý protiprávní vztah, který mohl i nemusel vzniknout protiprávním jednáním, ale rozhodující je nastalý výsledek *negativní důsledek – újma (buď majetkového nebo nemajetkového charakteru) *kauzální nexus (=příčinná souvislost) – pr. odpovědnost vzniká pouze, pokud existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a újmou subjektivní předpoklady vzniku pr. odpovědnosti: *všechny předpoklady objektivního vzniku plus *zavinění – psychický stav narušitele normy (dospělý člověk může o svém chování rozhodnout, ovlivnit ho, popř. předvídat důsledky); je založen na vědění a vůli *úmyslné – přímý úmysl (chci to udělat), nepř. úmysl (vím, že možná to bude mít následek, ale jsem s tím smířen) *nedbalostní – nedbalost vědomá (následek nechci, ale vím, že může nastat a nezabráním tomu), nedbalost nevědomá (nevím, že může být následek, ale mohl bych) druhy pr. odpovědnosti: *podle charakteru spol. vztahů, které chrání (trestní, správní, pracovněprávní…) *podle předpokladů vzniku (objektivní, subjektivní) *podle toho, kdo nese následky (za vlastní či cizí jednání) *závazková a mimozávazková *trestní trestní odpovědnost – odpovědnost za tr. činy skutková podstata tr. činu – souhrn všech znaků tr. činu urč. druhu stupeň nebezpečnosti pro společnost – podle významu chráněného zájmu, způsob provedení, polehčující a přitěžující okolnosti objekt tr. činu – úsek společenských zájmů, kterých se čin dotýká (např. ochrana života občanů); lze rozdělit na tr. činy poškozovací a ohrožovací objektivní stránka tr. činu – zahrnuje protiprávní jednání pachatele, vzniklou újmu a kauzální nexus subjekt tr. činu – pachatel či spolupachatelé či jiní účastníci (v případě, že jsou starší 15 let a v době spáchání byli příčetní subjektivní stránka tr. činu – zahrnuje zavinění, motiv, psych. stav pachatele vývojová stadia tr. činu – příprava, pokus, dokonání okolnosti vylučující protiprávnost – nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, svolení poškozeného apod.