3. Smíšený volební systém

– složitý proces přepočívání na mandáty
– dlouhá a vleklá koaliční jednání při sestavování vlády
– slabá vazba mezi poslancem a voličem

3. Smíšený volební systém

– využívá principů obou předchozích systémů, uzemí je rozděleno na vícemandátové i jednomandátové obvody

– každý volič má 2 hlasy v rámci celého obvodu – dává hlas kandidátské listině a v rámci podobvodu dává hlas konkrétnímu kandidátovi

– např. Německo

Politické strany

– nejčastější členění

a) podle ideové orientace

– levicové strany – mají větší smysl při sociální přerozdělování a požadují sociální spravedlnost (např. KSČM, ČSSD)

– pravicové strany – dávají větší volbost tržnímu systému, do kterého by stát neměl příliš zasahovat (např. ODS)

– obě křídla, levice i pravice, mají důležitou funkci v politickém systému, protože pokud by existoval pouze 1 typ, došlo by k vládní krizi

b) podle vztahu k politické moci

– totalitní – snaží se ovládnout veškeré dění v zemi

– demokratické – uznávají princip dělení moci

c) podle zastoupení ve vládě

– vládní = koaliční – tvoří vládu (koalice)

– opoziční – tvoří parlamentní opozici

– každá moderní politická strana se vyznačuje vlastním politickým programem, který obsahuje:
– základní hodnoty
– cíle a zájmy, na které je činnost zaměřena
– každá z těchto stran je připravena převzít odpovědnost za správu země, proto se účastní voleb