Obecná ochrana rostlin a živočichů

ad 3) obecná ochrana rostlin a živočichů : všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozením, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k jejich ohrožení, k narušení rozmnož. schopností či k jejich zániku nebo ke zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Orgán ochrany přírody je oprávněn zakázat nebo omezit takovou rušivou činnost. Chrání se populace , nikoliv jedinci . I obnovitelný přír. zdroj se může totiž stát neobnovitelným. Ochrana se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin a živočichů dle zvl. předpisů (např. zák. o veterinární péči). Ohrožené nebo vzácné druhy rostlin a živočichů jsou chráněny dle jiných ustanovení tohoto zákona. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu rostlin nebo živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody (geograficky nepůvodní druh je druh, který není součástí přiroz. společenstev určitého regionu). Totéž platí pro záměrné křížení a rozšiřování kříženců do krajiny.

ad 4) Chráněny jsou stromy a keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Chrání se před poškozením a zničením (ale jen potud, pokud se na ně nevztahuje přísnější ochrana dle § 46 a 48 zákona).Péče o dřeviny je povinností vlastníků. Orgán ochrany přírody může uložit provedení nezbytných zásahů včetně pokácení při výskytu nákazy dřevin vážnou chorobou. Ke kácení dřevin je třeba povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení není třeba ke kácení z důvodů pěstebních (obnova porostů, probírka), z důvodů zdravotních (rostlinolékařských), při výkonu oprávnění dle zvl. předpisů (vodní zákon, zák. o dráhách, elektrizační a telekomunikační zákon atd.) – ve všech těchto případech ale musí být kácení oznámeno nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (ten je může pozastavit, zakázat nebo omezit). Povolení není třeba ke kácení na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popř. jinou charakteristikou (tu stanoví vyhláška MŽP) – např. obvod 80 cm v prsní výši. Povolení není třeba ke kácení, je-li stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu – v těchto případech je třeba oznámit kácení do 15 dnů od jeho provedení).
Orgán ochrana přírody může v rozhodnutí o povolení kácení uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu, popř. též uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu (nejvíce ale 5 let). Výsadbu lze uložit i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele (ale jen se souhlasem jejich vlastníka). Pokud orgán neuloží provedení náhradní výsadby, je ten, kdo kácí z důvodů výstavby, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení živ. prostředí.
Ten, kdo kácel protiprávně, je povinen zaplatit odvod do St. fondu živ. prostředí.
V oblasti ochrany dřevin se tedy uplatňují 3 principy : princip ochrany (před zničením nebo poškozením) , povinnost pečovat (má ji vlastník pozemku) , princip povolovací (zásadně je třeba povolení – nejčastěji ho uděluje obecní úřad formou správního rozhodnutí).