Obecná a zvláštní ochrana přírody a krajiny

12.
Obecná a zvláštní ochrana přírody a krajiny

1) Obecná ochrana

Kdy se lidé začali zajímat o tuto problematiku ? – r. 1850 vyhlášeny přír. památky v jižních Čechách (Boubín, , Žofínský prales)– šlo ale pouze o soukromoprávní proklamaci. Za minulého režimu byla tato otázka řešena v z. o státní památkové péči (č. 40/ 1956), který platil přes 30 let. Jeho hlavní nedostatek spočíval v tom, že chránil jen vybrané části přírody a krajiny. Tato ochrana ale zdaleka nedostačovala, proto byl přijat z. č. 114/ 1992 o ochraně přírody a krajiny – chrání přírodu a krajinu jako celek a některé vybrané části a území chrání přísněji. K ochraně používá systém nástrojů (např. nástroje administrativní, ekonomické). Zákon provádí vyhláška (č. 395/ 1992), která obsahuje např. výčty chráněných území.

Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině , k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přír. zdroji. Ochrana přírody a krajiny je definována jako péče státu, fyzických a právnických osob o volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, o ekol. systémy a krajinné celky, o vzhled krajiny. Ochrana přírody a krajiny se zajišťuje vedle dále uvedených nástrojů též účastí na schvalování lesních hospodářských plánů, spoluúčastí v procesu úz. plánování a stavebního řízení, účastí na ochraně půdního fondu (zejména při pozemk. úpravách), ovlivňováním vodního hospodaření v krajině atd.