36) Posloupnost testamentární I.: základní charakteristika dědění ze závěti, typy a formy testamentu
Posloupnost testamentární – rozhodující je testament. Je to jednostranný právní úkon, jeho hlavní složkou je jmenování dědice. Můžeme hovořit o různých pořízeních pro případ smrti.Musel mít přesně stanovenou formu.
Původně pro případ smrti někoho, kdo neměl dědice rodinného. Později testament odkazový – dispozice odkazové. Po formální stránce – musel zůstavitel projevit vůli v lidovém shromáždění . Zůstavitel mohl svoji vůli projevit bez jakýchkoliv formálních požadavků. Až později se stává skutečným testamentem, napřed ústní, později písemný.
Odkazový testament – doplněn o dispozice odkazové (zůstavitel převedl svůj majetek na osobu které mohl důvěřovat, tato osoba měla po zůstavitelově smrti odevzdat majetek dalším osobám podle zůstavitelova přání. Byl tedy jakýmsi vykonavatelem posledního přání.
Od určité doby se testament změnil – ze souboru odkazů se stal skutečným testamentem (mancipační testament).
Mancipační testament – při tomto převodu vyjadřuje zůstavitel vůli kdo se má stát jeho dědicem, kdo jeho právním zástupcem. Mancipace se stává stále více právním úkonem. Mancipační testament se stal základní formou civilního testamentu.
Vedle této výlučně ústní formy se začíná objevovat i testament písemný. Spočívá v tom, že zůstavitel místo ústního prohlášení předložil při mancipačním obřadu přítomným testamentární listinu obsahující poslední vůli.(stačilo prohlásit, že listina kterou drží v ruce obsahuje jeho poslední vůli).Listina měla funkci důkazní.
Skutečný písemný testament až v praetorském právu – listina zapečetěna 7 pečetěmi (5 svědků, vážný, kupec). Tím došlo k zásadní změně, rozhodující se stává listina – skutečný písemný testament.
Řádný soukromý testament – písemný nebo ústaní – v obou se vyžaduje přítomnost zůstavitele a 7 svědků. Při ústním sděloval ústně, při písemném předkládal listinu a před nimi prohlásil ,že tato listina obsahuje jeho poslední vůli.
Mimořádné formy testamentu – záleželi v tom že náležitosti nutné k pořízení testamentu se buď zpřísnili nebo ulehčili (např. testament slepcův – 8 svědků, jeden musel listinu přečíst).
Privilegovaných forem testamentu několik –
Testament pořizovaný na venkově – stačilo 5 svědků
Testament pořizovaný v době epidemie, testament pořizovaný rodiči ve prospěch dětí, testament vojenský.
Testament veřejný – nejstarší kuriátní testament, testamenty pořízené zápisem do úředního protokolu nebo testament zaslán císařské kanceláři se žádostí aby tam byl uložen.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Dědické právo
Dědické právo
35) římské právo dědické – dědická posloupnost civilní a praetorská (hereditas) právní postavení dědice a jeho ochrana v římském právu, postavení spol 1
Právní ochrana dědice 2
36) Posloupnost testamentární I.: základní charakteristika dědění ze závěti, typy a formy testamentu 3
37) Posloupnost testamentární II.: obsah testamentu (prvek obligatorní (povinné – musí být obsaženy) a prvky fakultativní (nemusí je obsahovat pokaždé 4
Zrušení a neplatnost testamentu 5
Články na hledaný výraz „Dědické právo“ naleznete na bezuceni.cz
