Postpenitenciární zacházení

– zacházení s propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody è období po propuštění je kritické – největší nebezpečí návratu do starých kolejí; ve věznicích s ostrahou a se zvýšenou ostrahou => zřizují se výstupní oddělení, do nichž se před propuštěním zpravidla umísťují odsouzení k delším než tříletým trestům a ti, jimž je třeba pomáhat při vytvoření podmínek pro samostatný život – významná úloha v postpenitenciárním zacházení je svěřena obcím, těžiště je v práci sociálních kurátorů, popř. probačních úředníků; je třeba usnadňovat přijímání do zaměstnání, pomáhat s ubytováním,… – podmíněné propuštění odsouzeného – § 61 odst. 1 TZ – pokud odsouzený svým chová-ním a plněním povinností prokázal polepšení vedoucí k naději, že povede řádný život, anebo přijme-li soud záruku na dovršení nápravy – za předpokladu, že odpykal polovinu trestu, popř. rozhodnutí prezidenta republiky zmírněného trestu // nebo za předpokladu, že odpykal dvě třetiny trestu, jde-li o odsouzeného za TČ uvedené v § 62 odst. 1 // nebo u osob odsouzených na doživotí nejdříve po dvaceti letech – po podmíněném propuštění se stanoví zkušební doba na jeden rok až sedm let; soud může stanovit dohled nad odsouzeným; zároveň lze uložit přiměřená omezení a povinnosti – pokud podmíněně propuštěný vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl podmínkám è vysloví soud, že se osvědčil X jinak se trest vykoná – i po tom je možné opětné podmíněné propuštění po výkonu poloviny zbytku trestu