Přenositelnost práv penzijních systémů v
V řadě dokumentů Evropské komise (EK) z poslední doby (např. revidovaná Lisabonská strategie nebo Sociální agenda) je zdůrazněna důležitost mobility pro zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a zaměstnavatelů a ke zvýšení flexibility trhu práce. S přihlédnutím k značnému významu zaměstnaneckých penzijních systémů při krytí rizik stáří považuje Evropská komise jako zvláště důležité omezit překážky bránící mobilitě, které pramení z těchto systémů. Směrnice má zredukovat překážky v zaměstnaneckých systémech bránící jak mobilitě pracovníků mezi členskými státy, tak uvnitř každého z nich. Tyto překážky se týkají podmínek nabytí penzijních práv, podmínek ochrany pozastavených penzijních práv a přenositelnosti nabytých práv. Návrh se také snaží zlepšit informovanost pracovníků o tom, jak může mobilita ovlivnit penzijní práva. Komise navrhla, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy odpovídající této směrnici nejpozději k 1. 7. 2008. Podrobnější charakteristika navrhované Směrnice:
- ustanovení Směrnice se vztahují k zaměstnaneckým důchodovým systémům,
- příspěvky zaplacené zaměstnancem mají být v případě skončení zaměstnání před vznikem nároku na důchod převedeny do penzijního systému jeho dalšího zaměstnavatele nebo zaměstnanci vyplaceny,
- čekací doba (doba, během níž se nelze zapojit do systému) má být maximálně 1 rok,
- penzijní práva (nároky) má zaměstnanec získat nejpozději do 2 let účasti v systému,
- minimální věk pro získání penzijních práv nesmí být vyšší než 21 let,
- nevyužitý (pozastavený) penzijní nárok by měl být ochráněn (valorizován) tak, aby odcházející zaměstnanec nebyl penalizován,
- odcházející zaměstnanec by měl mít možnost volby mezi převodem svých nároků do systému nového zaměstnavatele a jejich zachováním v systému dřívějšího zaměstnavatele; je stanovena maximální lhůta v délce18 měsíců od skončení zaměstnání pro podání žádosti o převod,
- při převodu by neměl být zaměstnanec při výpočtu svých nároků znevýhodněn nebo zatížen nadměrnými administrativními poplatky,
- je navržena povinnost poskytnout zaměstnanci dostatek informací osobou odpovědnou za řízení zaměstnaneckého systému,
- ustanovení Směrnice představují minimální požadavky, které musí členské státy uplatňovat.
Podle vyjádření MPSV ČR vítá Česká republika snahu EK usnadnit mobilitu pracovníků na úrovni EU. Nicméně, zaměstnanecký penzijní systém ve smyslu definice směrnice 2003/41/ES, tj. systém založený zaměstnavatelem smlouvou mezi zaměstnavatelem a příslušnou institucí za účelem poskytování penzí zaměstnancům, v němž je účast vázána na zaměstnanecký poměr, v ČR neexistuje. To nic nemění na tom, že ČR musí respektovat principy rovného zacházení s muži a ženami při poskytování jakýchkoliv plnění jak mzdové, tak nemzdové povahy, zaměstnavatelem, jak vyplývá ze směrnic ES o rovném zacházení s muži a ženami v zaměstnaneckých systémech sociálního zabezpečení, a musí naplňovat i směrnici 98/49/ES o ochraně nároků na doplňkový důchod zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob pohybujících se ve Společenství.
