Sylabotónický verš jambický
- arze, teze
- nepřízvučné jednoslabičné slovo a na konec verše jednoslabičné slovo přízvučné- tím se dosáhne vzestupnosti za cenu toho, že hranice stopy je uvnitř slova
- trochejský rytmus bývá charakterizován jako sestupný (po těžké době následuje lehká doba, tj. po přízvučné slabice nepřízvučná), jambický rytmus pak jako vzestupný
- v českém sylabotónickém verši byl od nejstarších dob až do konce 19. st. nejobvyklejší rytmus trochejský, od konce století se situace změnila ve prospěch jambu
- český jamb má na rozdíl od trocheje obyčejně podobu verše nestopového- protože jambická stopa se nekryje se slovy (hranice stopy s hranicí slov), hranice jambické stopy je uprostřed slova, protiklad sestupné a vzestupné stopy se totiž pociťuje jen tehdy, když jsou realizovány hranice stop
- realizovány většinou césury a potlačovány dierese
- rytmické variace: vznikají stejně jako v trocheji hlavně tím, že některé těžké doby nejsou podloženy slovními přízvuky, první slabika v českém nestopovém jambu bývá někdy přízvučná, takže na první pohled takový jambický verš vypadá jako rytmická řada složená z daktylu a trochejů, jindy zase tvoří 1. slabiku slovo významově málo zatížené, takže takový jambický verš vypadá na první pohled jako řada složená z předrážky (anakruze- nepřízvučná slabika před řadou sestupných stop) a trochejů
- v češtině jsou možné jen sestupné stopy a každý jambický verš je proto vlastně trochej s předrážkou (např. byl pozdní večer, první máj)
- sylabické různotvary českého jambu jsou v podstatě stejné jako u trocheje
- zakončení je buď mužské nebo ženské
- v prvním případě: verš akatalektický (úplný), v druhém případě: verš hyperakatalektický
- řada typu se totiž pokládá za tři úplné jamby, kdežto řada typu se pokládá za tři jamby úplné s jednou slabikou navíc
- např. Máj- Za trochu lásky
Mohlo by se vám líbit...
