Zeugma:
- vzniká tím, že má sloveso několik předmětů, ale hodí se jen k jednomu
- „zdvihl oči i ruce“
Figury vzniklé nahromaděním:
- hromadit se mohou různé prvky, od hlásek až po syntaktické konstrukce a tematické jednotky
- při hromadění může vzniknout mezi jednotlivými prvky trojí vztah:
- vztah identity (hromadí se tytéž zvuky, táž slova nebo struktury stejného významu)
- vztah gradace (intenzifikuje se význam opakovaného slova)
- vztah zeslabování významu
- Figury zakládající se na hromadění hlásek:
onomatopoie:
- hláskovým složením se napodobuje některý přírodní nebo zvířecí zvuk, často citoslovce
aliterace:
- z lat. ad = k, littera = písmeno, tzv. náslovný rým
- opakování shodné hlásky nebo skupiny hlásek na začátku dvou nebo více sousedících slov nebo skupin slov
- typická pro starou severskou poezii, ale objevuje se často i ve středověkém českém básnictví, např.: Otep myrhy mněť mój milý, milujeť mě…
- čas od času se objevuje i v lidové písni: My jsme mládenci marnotratní…/ nám nejsou peníze pranic platny…
- i v dílech moderních básníků: Pobití prvorozenci nám peklo připravují (František Halas: Deset ran egyptských)
- zvukosled, ve kterém se opakují začáteční hlásky za sebou následující (potkal potkan potkana)
- stylistickou figurou se stává teprve tehdy, jestliže je pociťována jako zvláštní konstrukce, je to zpravidla tam, kde jde o nápadnější hromadění stejných začátečních hlásek
paronomázie:
- hromadí se stejné začáteční morfémy (skleničko ty skleněná)
figura etymologica:
- spojení slova s jeho odvozeninou (podvedený podvodník)
kalambúr:
- z francouzského slova calembour = slovní hříčka
- zpravidla je tvořen záměnou významů stejně znějících slov
- úmyslně se zaměňují slova zvukově podobná za komickým nebo satirickým efektem
- např.:
Věnceslavo, dá ryby rybě lásku? Věnce! Slávo! Dary! Bary! Vítězslav Nezval
