Hlavní mezinárodní úmluvy na úseku ochrany životního prostředí
22.
Hlavní mezinárodní úmluvy na úseku ochrany životního prostředí
Vývoj před Stockholmskou konferencí:
Konference o živ. prostředí člověka, která se konala v r. 1972 ve Stockholmu, představovala zlom v nazírání člověka na přírodu a životní prostředí.
Jedny z prvních multilaterálních smluv týkajících se živ. prostředí byly uzavírány na úseku ochrany přírody. Nebyly ale vedeny cílem ochrany, ale spíše důvody ekonomickými ( úmluva o regulaci chytání lososů v řece Rýnu, úmluva na ochranu ptactva pro zemědělství užitečného). První opravdové ekolog. smlouvy – 30. léta 20. století (Londýnská úml. o zachování volně žijících rostlin a živočichů v jejich přirozeném stavu – cílem uchování divoké fauny a flory v růz. částech světa)
V průběhu 50. let počíná úsilí na ochranu moří před znečištěním – Londýnská úmluva na ochranu moří před znečištěním ropnými látkami. Mez. regulace využívání jader. energie – Moskevská smlouva o zákazu pokusů s jader. zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou (60. léta) – omezovala vojen. využívání nukleární energie. Mírového využití jader. energie se týkala Pařiž. úmluva o občanskopr. odpovědnosti v oblasti jader. energie a Vídeňská úmluva o občanskopr.odpovědnosti za jader. škody ( pozdější katastrofa v Černobylu vedla k přijetí 2 úmluv: úml. o včasném oznamování jader. nehody, úml. o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody)
