Nemoc z povolání
– navíc ještě důkazem, že zaměstnanec sice neporušil předpisy, ale jednal lehkomyslně, se zaměstnavatel může zbavit odpovědnosti zčásti, když zaměstnancovo zaviněné jednání bylo pouze jednou z příčin
– zaměstnanci obvykle namítají spoluvinu zaměstnavatele, např. proto, že zaměstnavatel je nepoučil o bezpečnosti práce nebo je nevybavil ochrannými prostředky
Za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se zaměstnanci poskytuje náhrada, která zahrnuje tyto čtyři složky:
a) náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, popř. i po jejím skončení. Po dobu pracovní neschopnosti se zaměstnanci nahrazuje rozdíl mezi výší nemocenských dávek a jeho průměrným výdělkem;
b) náhradu za bolest (bolestné) a za ztížení společenského uplatnění. Poskytuje se jednorázově podle zvláštních předpisů;
c) náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení;
d) náhradu věcné škody, např. za zničený oděv.
– při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení, náhradu přiměřených nákladů na pohřeb, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody
