Vyživovací povinnost
– plněním vyživovací povinnosti se nerozumí pouze placení výživného, ale i osobní péče o dotyčného člověka
– o výživném rozhoduje soud
– soud rozhoduje podle všech právních i morálních norem
(nemorální by bylo například, kdyby soud odsoudil syna, aby platil vyživovací povinnost vůči svým rodičům, kteří se o něj v době jeho nezletilosti nestarali a byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti)
Druhy vyživovacích povinností
1. Povinnost rodičů vůči dětem
– vzniká narozením do doby, kdy je dítě schopno se samo živit
2. Povinnost dětí vůči rodičům
– pokud má dítě vlastní příjem a jeho rodiče ho potřebují
3. Vyživovací povinnost mezi manžely
– aby byla zachována stejná úroveň manželů po dobu trvání manželství
(př. manželka na mateřské)
Další druhy:
4. Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými v přímé linii
(dědeček vůči vnukovi)
5. Příspěvek na výživu rozvedeného manžela, který není schopen se sám živit
6. Příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce
(otec dítěte po dobu dvou let)
