1. Metafora:
- realizuje přenesení významu na základě podobnosti pojmenovávaných jevů
- vztah podobnosti (padání listí = pohyb směrem dolů)
- např. Vítězslav Nezval: báseň Snídaně v trávě
- tíhne k lyrice a vůbec k verši
- čím více se denotát zašifrovává, tím více se dostávají do pohybu konotované významy a tím je metaforické vyjádření plnější
- uhodnutí pravého denotátu však není pro porozumění básně důležité, důležitější jsou právě ty konotované významy, trsy asociací, které se uvedou do pohybu (hádanka je specifický případ tropu po té stránce, že je denotát naznačen (metaforicky nebo metonymicky) a čtenář jej má rozluštit)
- hádanka rozvinutá v syžet je tzv. novela s tajemstvím
- metonymie:
- věcná souvislost, která může být jakékoliv povahy, např. souvislost mezi oblekem a postavou (Červená Karkulka), mezi původcem a jeho dílem (čtu Jiráska)
metafora:
- je nutné udělat rozdíl mezi metaforou lexikalizovanou a metaforou básnickou
- metafora není zkráceným přirovnáním, ale jde o dva odlišné významové útvary
- u metafory je podobnost vyjádřena explicitně a u přirovnání implicitně
- u metafory se uvedou v pohyb konotace tak, aby se rozbíhaly od významového jádra různými směry, kdežto při přirovnání se nesou konotované významy jedním směrem
- mezi přirovnáním a metaforou je ovšem určité přechodné pásmo, např. nn je hloupý jako pařez- přirovnání, on je pařez- metafora
- hranice mezi metaforickým a nemetaforickým přirovnáním je tedy v oblasti významové, nikoliv formální
- metaforou může být jednoduchý slovní obrat (pršelo listí), ale i složitější konstrukce (noc se chvěla pod údery hvězdné artilerie)
- týž denotát může být vyjádřen i několika paralelními metaforami
- metaforický může být také epiteton (stříbrný vítr)
