rytmizace prózy:
- je možno jí dosáhnout intonací, gramatickým paralelismem (realizuje se gramatickými rýmy), byly pro ni vypracovány již ve starověku a běžně užívány ve středověku tzv. rytmické klauzule
- k nejznámějším rytmickým klauzulím patří:
- cursus planus, schéma: x x / x x x (starověk), x x x / x x (středověk)
- cursus tardus, schéma: x x / x x x x (starověk), x x x / x x x (středověk)
- cursus velox, schéma: x x x / x x x x (starověk), x x x / x x / x x (středověk)
- vedle těchto rytmických klauzulí se ve starší české literatuře uplatňovalo i zakončení třemi trocheji a tzv. zakončení oxytonické, tj. zakončení jedním přízvučným slovem
- Prozodické systémy v české literatuře.
- prozodický systém: využívá určité metrické vlastnosti nebo jejich kombinace toho kterého jazyka
- Hrabák: prozodický systém je: „soubor všech veršových norem zakládajících se na témž prozodickém principu, tj. využívajících týmž specifickým způsobem rytmických vlastností jazyka.“
- pro určení prozodického systému je rozhodující, které rytmické vlastnosti jazyka nebo jaké kombinace rytmických vlastností jazyka využívá
- v češtině se vyskytují všechny systémy, je to podmíněno těmito jazykovými zvláštnostmi:
- slovní přízvuk je nefonologický, poměrně slabý a je vázán zpravidla na počátek slovního celku (slovní celek definují jako slovo se svými předklonkami a příklonkami)
- nepřízvučné slabiky ve slově se neredukují
- existuje fonologická kvantita
Mohlo by se vám líbit...
