České právo a právní filosofie

Vlastnictví je právní panství, je všeobecné, přímé a výlučné, jeho předmětem jsou věci hmotné (soustřeďovali se na to, jaké oprávnění vlastníkovi poskytuje). V pramenech se setkáváme s označením proprieta, častěji dominium. První z uvedených...

Rozsudek (sentintia), kterým se končí druhé stádium procesu soukromého může mít dvojí podobu: výjimečně bude omezen na pouhé zjištění práva – půjde o tzv. spor prejudiciální pravidelně bývá cílem rozsudku definitivní zjištění práva a...

– první stádium skončilo i ve formulovém procesu litiskontestací (písemná instrukce-formule) kterou vyhotovil praetor pro druhého soudce. Formule však vznikala za spolupráce praetora s žalobcem a obžalovaným. Proto ji hodnotili jako zvláštní smlouvu mezi...

Řízení legisakční – nejstarší forma soudního řízení – žalobce musel žalovat slovy zákona. Strohý formalismus svazoval ruce nejen procesním stranám, ale i soudnímu magistrátovi. L. řízení mohlo být aplikováno pouze za panství primimitivních agrárních...

Nositelem soudní právomoci neboli jurisdikce (iurisdictio) byly v nejstarší době králové. Za republiky nastoupili na místo králů nejdříve dva konzulové, později jim byl postaven po bok městský praetor, jako speciální orgán pro soudní správu...

Za protiprávní jednání lze považovat každé porušení právem uložených povinností (porušení povinností ze smlouvy, porušení negativních povinností vyplývajících z věcných práv). Nová práva, která při protiprávním jednání vznikají jsou tato: právo na náhradu škody...

Modifikuje obsah právních jednání pomocí vedlejších ustanovení. V římském právu přicházejí do úvahy tyto: condicio (podmínka) – je vedlejší ustanovení, které účinky právního jednání činí závislými na nejisté události budoucí. podmínka nutná (vyplatím ti...

Představuje právní jednání jednotu formy a obsahu. Obsah může být rozmanitý a nejrůznější. Jsou však věci, které musí být obsaženy vždy, jiné jen někdy, další pouze příležitostně podle vůle jednajícího. Podle tohoto rozlišují na...

Základem každého právního jednání je řádně projevená vůle. Vůle vzniká jako proces kratšího či delšího myšlení, kdy se subjekt rozhoduje tak či onak. Tyto úvahy, jež můžeme nazvat vzdálenější důvod právního jednání – pohnutky....

– je-li vůle projevem jednání je třeba aby mezi vůlí a jejím projevem byla shoda. Vznikne-li mezi projevem a vůlí rozpor nedostává se právnímu jednání nezbytný základ a proto je neplatné. nesouhlas je každému...